Kronika

Zápisy z akcí, tak jak jsme je prožili očima účastníků.

HomeAkceKronikaVodácká výprava na Ohři 12. - 19.7 2014

Vodácká výprava na Ohři 12. - 19.7 2014

Letní prázdniny nám skončily a před námi je další školní rok. Pro některé to je dobrá zpráva, jiné to však netěší. A co jsme vlastně během těchto dvou měsíců „plné volna“ dělali?

V úvodu prázdnin jsme s oddílem vyrazili na letní vodácký tábor na řece Ohři. Pro ty, kdo na zeměpis už zapomněli; tato řeka se nachází v západních Čechách a pramení v sousedním Německu. Patří mezi významné přítoky řeky Labe a protéká mnoha zajímavými místy naší vlasti. Mezi města, která se na této řece nacházejí, patří kromě Chebu a Sokolova také Loket a Karlovy Vary.

Na vodu nás letos vyrazilo celkem 15 lidí, a hned v úvodu nás čekala velmi náročná cesta vlakem, proto jsme vyráželi už hodně brzy. Vlak nás vezl až na sám konec naší republiky. Moc nechybělo a málem jsme skončili až za hranicemi. Plavbu jsme totiž začínali kousek pod Chebem v jedné vesnici, nedaleko hranic.

Po příjezdu na místo šli hned někteří vyzkoušet vodu v Ohři, jiní se zabavili fotbalem, zatímco vedoucí řešili, jestli mají vůbec dělat večeři. Tolik usmažených řízků se vidí opravdu málokdy. Už se na to pomalu nešlo ani dívat, jak byli všichni přecpáni a neubývalo i když se rozdávaly mezi ostatní.

Konečně nadešel druhý den, který všichni s nadšením očekávali. Z půjčovny nám dovezli lodě, překvapivě celkem hodně brzy, zrovna před snídani. Bohužel jsme pro ně museli přes řeku, jelikož cesta do kempu vedla různými oklikami a navíc co se kvality týče, opravdu za moc nestála. Vyfasovali jsme tak každý svoje vybavení a dozvěděli se moc nepovzbudivou zprávu, že v den našeho příjezdu se na níže položeném jezu někdo topil. Ale nenechali jsme se tímto odradit a vyrazili vstříc prvním peřejím. Našim cílem bylo město Loket, kde stojí stejnojmenný královský hrad – Loket, který jsme samozřejmě také později navštívili. Nejvíc se však většina těšila na návštěvu místního fastfoodu, kde jsme snědli kompletně celé maso na kebab. Když jsme odcházeli tak paní prodávala už jen párky v rohlíku. Maso na kebab prostě došlo.

Dalším cílem naší plavby na táboře bylo předměstí Karlových Varů, kde byl náš kemp. Ten se nacházel přímo u fotbalového hřiště a do vody to také nebylo daleko. Zde se odehrávaly různé vodní hry a bitvy. Odtud jsme také vyráželi na výlet do Varů. V plánu byla návštěva sklárny Moser, která nám bohužel nevyšla. Před námi čekalo cca 200 lidí. Tak jsme to vynechali a šli rovnou do historického centra za lázeňskými prameny. Tam to s frontami u některých kolonád bylo stejné jako u muzea. Ale přece jsme nakonec některé ochutnali a společně pak uznali, že to k pití moc není. Spíše padaly návrhy, abychom to dávali na táboře vždy k pití jako trest za porušování pravidel. Chuťově nic moc a navíc pít v létě 65 stupňovou vodu taky není nic moc osvěžujícího. Zato lázeňské oplatky, ty chutnaly všem.

Před návratem zpět do kempu jsme ještě zašli navštívit muzeum voskových figurín, kde nám předvedli i ukázku jak se odlévá z vosku část těla a tímto naše putování po Varech skončilo. Nakonec znaveni horkem a cestou jsme se vydali zpět do kempu a těšili se na další dny plavby.

V rámci tábora jsme ještě navštívili další zajímavá místa a památky, ale o těch se už tady nebudu rozepisovat. Doporučuji si to raději navštívit osobně. Musím ale upozornit na celkem vysoké ceny. Většina obchodníků se tu živí německými a ruskými turisty, kteří v obchodech nechávají neuvěřitelné částky.